Mnichovská dohoda 1938
17. 11. 2008
Mnichovská dohoda
Mnichovská dohoda (označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české části Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.
O NÁS BEZ NÁS !!!!!
Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. Mnichovská dohoda je dodnes odstrašujícím příkladem politiky ústupků („smiřování“).
Dopad na Československo 
Československu byl výsledek jednání jen oznámen i přes to, že v Mnichově měl svého zástupce – velvyslance Mastného, který měl tu smutnou povinnost oznámit výsledek jednání vládě. Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha.
Československým orgánům bylo ze strany Velké Británie a Francie dáno jasně najevo, že v případě napadení Československa vojsky nacistického Německa nebudou plnit své vojenské závazky a záruky, vyplývající z již dříve uzavřených spojeneckých smluv. Proto Mnichovskou dohodu začali českoslovenští politici a noviny označovat různými výrazy, např. zrada Západu, O nás bez nás, Mnichov, Mnichovská zrada a zrada spojenců.
Důsledkem této dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území, které náležely zemím Koruny české od středověku. Docházelo k vyhánění Čechů, přičemž těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali Němci národnostní a některá občanská práva. Československo dále přišlo o soustavu pohraničních pevností, kterou začalo budovat až v roce 1936. Nutno také podotknout, že v Československu byla v té době vyhlášena všeobecná mobilizace, kterou vyhlásil předseda úřednické vlády gen. Jan Syrový.
Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 350 000 vojáků a bylo připraveno se bránit.Ale československá armáda jako celek na konflikt se soupeřem typu Německa nebyla a asi ani nemohla být připravena. Proto byla dohoda prezidentem Benešem přijata a Sudety byly přiřazeny k Německu (stejně jako ostatní území daným státům podle Mnichovské dohody- viz. mapka)
